Základní polarita bionovského myšlení je vztah mezi neznámým a známým, nekonečným a konečný, mezi věděním (epistemologií) a bytím (ontologií). Pravda  a nepravda jsou různé aspekty v  procesu transformace, v procesu proměny k větší živosti a stávání se sebou. Emoční pravda (nepravda) se neustále vynořuje   a je  spoluutvářená  v kontaktu klienta  s terapeutem,   je transformována a je  nezbytnou „stravou” pro růst mysli klienta.  Terapeut k tomu využívá různých nástrojů: schopnosti negativního, snění, halucinózy atd., pohybuje se tak s klientem neustále v emočních turbulencích  a na hraně mentální katastrofy,  kde se otevírá prostor pro změnu.