Revue číslo XIII. léto (2011)

TRAUMATIZOVANÉ DÍTĚ v dnešní době

Vážení a milí čtenáři,

od posledního čísla Revue věnovaného problematice dětí a adolescentů uplynulo pět let.

Je potěšující, že se dětská sekce ČSPAP v současné době výrazně rozšířila o nové mladé kolegy. Jejich zájem o výcvik a spolupráci nás velmi těší a motivuje pro rozvíjení dalších aktivit.

Psychoterapeutická práce s dětmi a adolescenty není snadná a má svá specifika,například dítě do terapie nepřichází samo, většinou je přiváděno rodiči. A s reálnými rodiči musíme při terapii také počítat. Psychoterapie má rozhodně velký význam, poněvadž umožňuje zasáhnout do problému s možností jej ovlivnit a předejít tak následkům, které by se mohly projevit v budoucnosti. V tomto smyslu jde o prevenci a uchování duševního zdraví.

V našich podmínkách je systematická analytická práce s dětmi sociálně málo v povědomí, což tuto práci ztěžuje. Proto jsme rády, že se do našich řad hlásí mladí kolegové. Dává to naději na další rozvoj a šíření jak tohoto způsobu léčby, tak jejího smyslu.

V rámci ČSPAP se vytvořil prostor na úrovni klinických seminářů pro prezentace dětských terapeutů. Je pro nás satisfakcí, že kolegové z ostatních sekcí naši práci nejen akceptují, ale také z ní profitují při terapiích dospělých pacientů.

Současné číslo se věnuje problému traumatu a traumatizace v dětství.

Ve všech publikovaných pracech jsou postiženy kořeny traumatických událostí. Z různých pohledů je dokumentováno, jaké má důsledky trauma v dětském věku nejen pro dítě v dané situaci, ale i pro jeho další život až do dospělosti. Podchycení traumatu a terapie v dětském věku dává jedinci šanci se s traumatem vypořádat.

V rámci dětské terapie nemůžeme zapomenout na terapeuta. V práci s dětmi a s důsledky, které trauma přináší, se musí terapeut vypořádávat jednak s prožitky dítěte a jednak se musí s dětským traumatem vypořádat sám za sebe. Je nutné zachovat si vlastní integritu při zacházení se strašnými a destruujícími vlivy, jež trauma přináší.

V tomto kontextu jsme sestavily toto číslo Revue. Vycházely jsme převážně z referátů, které byly předneseny na konferenci Dětské sekce ČSPAP v červnu roku 2010.

Referát nazvaný Koncept traumatu dříve a nyní přednesla Lýdie Tischlerová, kterou všichni známe jako iniciátorku a hlavní protagonistku výcviku dětských psychoanalytických psychoterapeutů v Čechách. Ve svém referátu se zabývá jak teoretickými koncepty traumatu obecně, tak praktickými konsekvencemi. Zabývá se i holocaustem a širšími variantami traumatu.

Ann Hornová se ve svém příspěvku Děti, které používají tělo k vypořádání se s traumatem věnuje více současným traumatizujícím okolnostem v životě dětí jako je například násilí uplatňované v rámci rodiny ve 21. století v Evropě. Tato problematika se nemůže nedotknout nás všech, ať už jde o násilí otevřené nebo skryté. Dovolíme si ještě poznámku na okraj, za zmínku stojí jazyk, který ve svém článku používá. A to jistě čtenáři Revue ocení.

Monica Lanyadová se svou bohatou klinickou zkušeností v této oblasti nezapomíná ve svém referátu Psychoterapie těžce traumatizovaných dětí a mládeže aneb co nelze vyjádřit slovy ani na udržení psychického zdraví a duševní rovnováhy terapeuta.

Příspěvek Mgr. Petra Sakaře, PhD. Může být odehrávání protipřenosu užitečné? přináší praktickou ukázku práce s traumatizovaným chlapcem a provází nás průběhem terapie včetně protipřenosových pocitů.

V rubrice Představujeme uvádíme dva ženské portréty. Obě dámy výrazně zasáhly do vývoje psychoterapie v Čechách.

PhDr. Hana Junová se zapojila při uvádění analýzy v Čechách. Nezůstala však pouze u této aktivity. Její portrét vypovídá o jejím širokém odborné záběru. Setkala se s velkou řadou profesionálů v oblasti psychoterapie, z čehož rezultovala plodná spolupráce v mnoha oblastech. Její osobnost značně přesáhla hranice Česko-slovenské i České republiky. Děkujeme Lýdii Tischlerové za pomoc při přípravě tohoto článku.

Mirandě Feuchtwangové jsme opravdu vděčné za její angažovanost ve výcviku našich dětských a dorostových psychoanalytických psychoterapeutů. Případ obou těchto významných osobností dokládá, že psychoterapie překračuje hranice jednotlivých zemí.

Tradičně uvádíme také recenze našich kolegů PhD. Václavy Probstové Richard Lucas: The Psychotic Wavelength: A Psychoanalytic Perspective for Psychiatry, Mgr. Petra Sakaře, PhD. Elisabeth Cleve: From Chaos to Coherence – Psychotherapy with a little boy with ADHD a PhDr. Slavoje Titla Psychotherapy with Couples – Theory and Practice at the Tavistock Institute of Marital Studies.

Naše velké poděkování patří Mgr. Haně Slabé, výkonné redaktorce Revue, za několikaletou velmi zdařilou práci pro náš časopis. Vykonávala ji na vysoké úrovni, byla zdatná i organizačně. Redakční rady pod jejím vedením měly atmosféru a byly tvůrčí.

Děkujeme také PhDr. Slavoji Titlovi, odbornému redaktorovi časopisu Revue za jeho neúnavnou mnohaletou práci.

Děkujeme také Mgr. Lucii Lucké, která fundovaně a s velkou citlivostí pro jazyk překládala všechny články tohoto čísla.

© Marie Kopřivová, Ivana Růžičková, 2010