Revue číslo XVI. léto (2014)

Obtížně přístupný pacient
Modifikace techniky a chápání psychické změny

Vážené kolegyně a kolegové,

zimní číslo Revue představilo péčí Davida Holuba a Jiřího Jakubů velikána světové analýzy a představitele britské nezávislé tradice Donalda W. Winnicotta. Jak již je patrné z titulu, toto letní číslo Revue je koncipováno jako příspěvek k odkazu další významné osobnosti britské psychoanalytické školy. Tentokrát je jí anglická psychoanalytička Betty Josephová (1917–2013), členka Britské psychoanalytické společnosti, a mezinárodně uznávaná tréninková a supervizní analytička. Betty Josephová je řazena spolu s Wilfredem Bionem, Herbertem Rosenfeldem a Hannou Segalovou mezi hlavní představitele kleiniánského proudu. Oceňován je zejména její přínos v technice psychoanalytické práce s těmi pacienty, kteří jsou – jak je sama pojmenovala – obtížně přístupní (difficult to reach, v textu překládáme i jako obtížně dostupní). U této skupiny pacientů (nejčastěji bývají diagnostikováni jako narcističtí, hraniční či perverzní) je důležité pracovat s psychickou změnou nejen jako s dlouhodobým cílem, ale také jako s něčím, co sledujeme, interpretujeme a propracováváme krok po kroku v průběhu sese. Betty Josephová dokázala nejen velmi srozumitelně konceptualizovat teorii psychické změny, ale svým přístupem v mnohém ovlivnila současnou – nejen kleiniánskou – techniku práce. Popis detailní práce se zvraty a výkyvy v dění během sese, která postupně vede ke změně vnitřního fungování: nejprve malým změnám v obranném systém, bezpečnému porozumění vnitřnímu objektu a posléze i k dlouhodobému cíli – trvalé změně, se tak staly inspirací pro mnohé její kolegy a následovníky. Ve svém chápání přenosu vycházela z Melanie Kleinové – hovořila o celkové situaci. Zvláštní zřetel kladla nejen na verbální komunikaci, ale zejména na neverbální atmosféru a ty tlaky, které vedou analytika a pacienta k tomu, aby jednotlivé aspekty vnitřního světa pacienta spolu odehrávali. Toto odehrávání, pokud je analytikem reflektováno, umožňuje odhalit to, co je skutečně aktuálně v daný moment (tady a teď) v pacientovi přítomné a aktivní.

Texty, které v tomto čísle Revue najdete, jsou poměrně různorodé, všechny se ale nějakým způsobem vyrovnávají s odkazem Betty Josephové: jejich hlavním tématem je snaha dosáhnout psychické změny u lidí, kteří jsou emočně těžko přístupní a jsou tak v mnohém “experty na nezměnu” (Garcia, 1992).

Nejprve Betty Josephovou, její základní myšlenky, ale i profesní kariéru, krátce uvedeme v textu Betty Josephová – analytička na cestě k psychické změně. Dále Revue pokračuje pohledem Petra Junka a Luby Březinové na teoretické a technické aspekty kleiniánského přístupu. Stať s názvem Stručný úvod do současného kleiniánského myšlení s důrazem na pojetí změny přináší nejen analýzu teoretických konceptů, ale i pohled autorů na psychickou změnu. Petrovi Junkovi, který napsal její první část, se podařilo někdy složitý a komplikovaný jazyk psychoanalytické teorie převést do živého a velmi kompaktního textu. Pro Josephovou byl kleiniánský přístup výchozím – byla zároveň jednou z těch, kteří dokázali techniku práce významně obohatit zejména v pohledu na projektivní identifikaci a její komunikativní funkce (poprvé Bion, 1955). Junek nám dává možnost prostřednictvím svého osobního uchopení nahlédnout na teoretická a klinická specifika kleiniánského myšlení a umožňuje tak chápat přínos Josephové v širším kontextu tohoto významného psychoanalytického směru. Ve druhé části textu Luba Březinová prostřednictvím kazuistického úryvku komentuje práci na propracování psychické změny s akcentem na to, jak ji Betty Josephová v jejím přístupu inspirovala. Činí to způsobem, který je blízký stylu práce Betty Josephové – tedy přehledně, srozumitelně a s akcentem na opravdovost.

Klinická práce Ursuly Schusterové je v mnohém inspirována přístupem Betty Josephové. Jak jej dále rozvíjí, nám ukázala ostatně i v Praze při své přednášce a supervizním semináři. Její pohled na přenos jako na celkovou situaci je v duchu kleininánské tradice. V námi prezentované původní práci Celková situace: Minulost v přítomnosti Schusterová srozumitelným a čtenářsky vděčným způsobem ukazuje svou techniku práce zaměřenou na potíže v práci s emočně těžko dostupnou pacientkou. Na klinickém případě ukazuje, jak “minulost” ožívá v sesi a jak doslova krokové interpretace dění, které tuto minulost odráží, umožňují pacientce psy chickou změnu.

Máme velkou radost, že v Revue můžeme uvést původní práci ve slovenštině. Susanna St?hlbergová pochází ze Slovenska, v Bratislavě vystudovala medicínu. Klinickou profesionální dráhu v psychiatrii začala krátce po studiích ve Švédsku, kde v současné době pracuje jako psychoanalytička. Svůj text nazvala Neexistuje nič také ako analyzand, pokiaľ ho nenájdeme, a pokiaľ on nenájde nás a umožnila nám v něm nahlédnout do své klinické práce, jejíž nedílnou součástí je pozornost věnovaná protipřenosu, včetně práce s protipřenosovým snem. Uchopení protipřenosu se od dob Freudových, kdy byl vnímán spíše jako problém neřešeného vnitřního konfliktu analytika (Freud, 1910, 1912), prošlo zásadním vývojem a v současnosti je pro mnohé kolegy nezbytným nástrojem pochopení klientovy vnitřní situace (Michels et al., 2002, ale i recenze M. Hoškové v tomto čísle Revue). Sen o pacientovi je pro mnohé stále ještě více odrazem problémů na straně analytika. Dr. Stfihlbergová se ve své práci snaží pochopit, jak tento sen pomáhá analytikovi prostřednictvím zpracování projektivní identifikace porozumět pacientovi. Susanna St?hlbergová prezentovala své úvahy jako součást kolokviální práce, což se odráží v přehlednosti textu, která je jeho velkou devízou.

V oddíle přeložených prací vám předkládáme text Betty Josephové z roku 1992: Pohledy na psychickou změnu. Není to poprvé, kdy se v Revue s jejími pracemi setkáváme. Díky Revue vyšly české překlady jejích dvou prací. V zimním čísle 2000 (II/2) to byl zásadní text z roku 1982 Závislost na stavu blízkém smrti (Addiction to near-death). V letním čísle Revue 2007 (IX/I), ve kterém byl představen soudobý kleiniánský proud, jeho tehdejší editor Petr Junek uvedl práci Josephové z roku 1996: Využití minulosti v psychoanalytickém procesu. V tomto čísle se v Pohledech na psychickou změnu můžete seznámit s úvahami Betty Josephové o úskalích na cestě k dosažení psychické změny – tedy s tématem, jemuž se věnovala soustředěně po celou svou profesní kariéru. Věříme, že oceníte ochotu Betty Josephové podělit se o nejen o své úspěchy, ale také o své pochyby a omyly, její schopnost přinést bohatý klinický materiál a ukázat na něm techniku své práce.

Práce Rachel Blassové s názvem: O bezprostřednosti nevědomé pravdy: Pochopení pojmu “tady a teď” podle Betty Josephové je velmi zdařilým pokusem o zpřehlednění přístupu “tady a teď” a chápání tohoto konceptu. Blassová srovnává přístup a práci Betty Josephové s dalšími přístupy v rámci kleiniánského myšlení, ale i mimo ně: uvádí charakteristiky “tady a teď” typické pro freudovskou a kleiniánskou analýzu a srovnává je s dalšími psychoanalytickými směry. Snaží se odpovědět na otázku, jak specificky Betty Josephová chápala “tady a teď” a jaké má místo v kontextu jejího analytického myšlení. Věříme, že i když na první přečtení text není lehký, najdou zde kolegové, kteří více inklinují k interpersonálním přístupům či je jím naopak blízký klasický freudiánský pohled, možnost srovnání a inspirace. Díky své přehlednosti a až didaktickému přístupu může tento příspěvek sloužit i jako výborný výukový materiál na téma “tady a teď” v psychoanalýze. Josephová tento text velmi dobře přijala, cenila si schopnosti Rachel Blassové nejen vystihnout její způsob práce, ale i najít průsečíky a rozdíly s dalšími autory, zejména s Hannou Segalovou.

Michael Šebek se ve svém příspěvku pod názvem (Neúplné) Zážitky z 48. kongresu IPA v Praze ohlédl ještě s časovým odstupem za celosvětovým psychoanalytickým kongresem, který se konal ve dnech 31. 7.–4. 8. 2013 v kongresových prostorách pražského Hiltonu. Kongres si nenechalo ujít 96 účastníků z Čech (dostali jsme se tak na pomyslnou šestou příčku co do počtu účastníků z jednotlivých zemí) a mohli tak naslouchat “hvězdám” světové psychoanalýzy, jako je Ronald Britton, Michael Feldman, Otto Kernberg, Franco De Masi, Elias Mallet da Rocha Barros, ale i mnohým dalším. Věřím, že jak pro zúčastněné, tak i pro ty kolegy, kteří na Kongresu nebyli, bude tato osobní reflexe kongresového dění zajímavá a přínosná.

Číslo uzavírají dvě recenze knih, které vyšly v roce 2013 a které byly poprvé představeny na Kongresu. Obě knihy jsou souborné – mají více autorů a staly se psychoanalytickými “bestsellery” loňského roku. Marie Hošková představuje knihu věnovanou tématu přenosu a protipřenosu (Transference and Counter transference Today), v recenzi nám zprostředkovává pohled na tyto základní analytické koncepty z pohledu současných předních analytiků. Ondřej Pěč ve své recenzi knihy Living on the Border. Psychotic Processes in the Individual, the Couple and the Group volil cestu obsáhlejší zprávy, ve které umožňuje čtenáři nahlédnout do obsahu jednotlivých kapitol této publikace. Jeho recenze odráží i snahu o komplexní chápání dynamiky procesů na úrovni jednotlivce, páru a skupiny a naplňuje tak i hlavní poslání Revue.

Vždy, když čteme odbornou literaturu, odvíjí se nám v hlavě více či méně vědomě naše práce s klienty, přibližujeme se k nim, ale také k sobě. Budeme rádi, když vám toto letní číslo Revue bude na chvíli průvodcem na této vaší cestě.

Přeji Vám objevné, radostné i zneklidňující čtení.

Literatura

Bion, W.(1955). Lanaguage and the Schizophrenic. In: Klein, M., Heimann, P., Money-Kyrle R. (eds.) New Directions in Psychoanalysis. London: Routledge and Tavistock Press, 2001.
Freud, S. (1910). The future prospects of psychoa-analytic therapy. S. E. 11, 144–145. Česky: Budoucí vyhlídky psychoanalytické terapie. In: Sebrané spisy Sigmunda Freuda, sv. 8, Spisy z let 1909–1913. Přeložili M. Kopal, L. Kratochvíl, O. Friedman. Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 1997.
Freud, S. (1912). Rady lékaři při psychoanalytické léčbě. In: Sebrané spisy Sigmunda Freuda, sv. 8, Spisy z let 1909–1913. Přeložili M. Kopal, L. Kratochvíl, O. Friedman. Praha: Psychoanalytické nakladatelství, 1997.
Garcia, J. E. (1992). Psychic Change and its Clinical Evaluation. Int. J. Psycho-Anal., 73:209-220.
Michels, R., Abensour, L., Eizirik, C. L., Rusbridger, R. (2002). Key Papers on Countertransference. London and New York: Karnac Books, 2002.

© PhDr. Václava Probstová, CSc., 2014