DĚTSKÁ SEKCE — PRAVIDLA VÝCVIKU

Výcvik v psychoanalytické psychoterapii dětí a adolescentů je organizován Českou společností pro psychoanalytickou psychoterapii (dále ČSPAP) v rámci jejího Institutu psychoanalytické psychoterapie (dále IPP) podle zásad EFPP (European Federation for Psychoanalytical Psychoterapy). Výcvik je postgraduálního rázu a je určen zájemcům o práci s dětmi a adolescenty.

Systém výcviku se skládá z následujících kroků: přijímání kandidátů, osobní individuální výcvik, teoretické vzdělávání, supervize a závěrečné kolokvium. IPP vede záznamy o výcviku a organizuje jej.

K získání kvalifikace psychoanalytického psychoterapeuta je třeba splnit následující podmínky:

1.

Přijetí uchazeče do výcviku

  1. Uchazeč musí mít kvalifikaci k provádění lékařské nebo psychologické profese nebo k jiné, pro zdravotnictví vhodné, profese. Lze udělit výjimku jednotlivcům, kteří po delší dobu praktikují psychoterapii a nesplňují výše uvedené podmínky.
  2. Podmínkou je nejméně jednoroční klinická případně psychologicko-poradenská praxe.
  3. Vysokoškolští studenti specializovaných oborů (nejméně 23letí) mohou po úspěšně složeném přijímacím pohovoru vstoupit do první fáze výcviku, tj. do osobní výcvikové psychoterapie a posléze navštěvovat výuku a semináře z teorie.
  4. Do druhé, supervizní fáze výcviku, mohou vstoupit až po vlastní, nejméně jednoroční klinické, případně psychologicko-poradenské praxi.
  5. Kolokvium mohou absolvovat po tříletém výkonu klinického nebo psychologicko-poradenského povolání na plný úvazek (nebo jeho ekvivalent).
  6. O výcvik projeví uchazeč aktivně zájem u vedoucího dětské sekce IPP. Přihlášeným uchazečům budou poskytnuty potřebné informace o postupu přijímání do výcviku.
    Vhodnost zařazení uchazeče do výcviku posoudí nezávisle dva tréninkoví terapeuti IPP z dětské a individuální sekce v rámci individuálního pohovoru s uchazečem. Výsledky přijímacího pohovoru vyhodnotí tréninkoví psychoterapeuti nezávisle na sobě a výsledky předloží písemně a ústně na nejbližší schůzce tréninkového výboru dětské sekce.
  7. Vzniknou-li pochybnosti, je uchazeč pozván k dalšímu nezávislému hodnocení u třetího tréninkového terapeuta.
  8. O výsledném rozhodnutí tréninkového výboru je uchazeč informován vedoucím sekce písemně.
  9. Proti rozhodnutí tréninkového výboru o nepřijetí uchazeče není odvolání.
  10. Uchazeč, který do výcviku nebyl přijat, může zažádat o přijetí znovu, nejdříve však po dvou letech.
  11. Je-li uchazeč přijat za kandidáta výcviku z rozhodnutí tréninkového výboru dětské sekce, stává se kandidátem výcviku a může nastoupit do osobní psychoanalytické psychoterapie u tréninkového terapeuta, kterého si vybere sám a po dohodě s ním.
  12. Pokud tréninkový terapeut nemá možnost kandidáta přijmout, domluví se spolu buď na určité čekací době nebo se kandidát obrátí na jiné výcvikové terapeuty či na tréninkový výbor.

2.

Osobní tréninková psychoanalytická psychoterapie

  1. Kandidát se jí účastní v intenzitě ne méně než 2x týdně, přibližně po dobu 3 let. (Pouze výjimečně 2 hod 1krát týdně, přičemž by měla být mezi sesemi přestávka). Minimální počet hodin je 300.
  2. Jedna sese psychoanalytické psychoterapie trvá 45-50 minut.
  3. Kandidát absolvuje osobní výcvik u individuálního tréninkového psychoterapeuta uznaného ČSPAP.
  4. Tréninkový psychoterapeut podává tréninkovému výboru pouze zprávy o ukončení nebo o přerušení výcviku kandidáta. Jiné informace neposkytuje.
  5. Kandidát může přejít do osobní analytické terapie k jinému tréninkovému terapeutovi, avšak přestup vždy projednává tréninkový výbor a vyjadřuje k přestupu svoje stanovisko.

3.

Teoretické vzdělávání

  1. Teoretická část výcviku probíhá podle osnov výuky IPP. Obsah výuky má být v souladu se základními standardy EFPP. Výuka je vedena formou teoretických přednášek a seminářů.
  2. Kandidát se do výuky přihlásí podáním přihlášky vedoucímu dětské sekce ČSPAP. Podmínkou zahájení účasti v teoretickém vzdělávání je absolvování minimálně 70 hodin osobního výcviku.
  3. Pro vytvoření nového ročníku kandidátů je zapotřebí nejméně 8 účastníků.
  4. Výuka probíhá ve formě přednášek a seminářů v rozsahu 360 hodin.
  5. K jejímu absolvování je zapotřebí 85% účast na p?ednáškách a seminářích a na závěr předložení seminární práce na zvolené téma tréninkovému výboru dětské sekce do 2 let od ukončení teoretického vzd?lávání. O výsledku bude kandidát informován sdělením: “prospěl – neprospěl.”
  6. Jestliže kandidát neuspěl, může absolvovat jednu opravnou zkoušku. Druhou opravnou zkoušku může povolit jen tréninkový výbor. Pokud kandidát znovu neuspěje, je vyloučen z řad kandidátů výcviku pro neprospěch.
  7. Výukoví lektoři jsou povinni poskytovat kandidátům odkazy na studijní literaturu, případně umožní zapůjčení literatury, která je k dispozici v knihovně společnosti.
  8. Celkový plán obecné a speciální výuky je dostupný všem kandidátům v písemné formě a bude publikován ve zprávách společnosti, stejně jako časový plán výuky.
  9. Klinická zkušenost: kandidát by měl být obeznámen s širokým spektrem duševních poruch a měl by mít klinickou zkušenost v různých institucích včetně zdravotnického sektoru.
  10. Školné za výuku je hrazeno na účet společnosti předem, dle informací uvedených před započetím výuky. Nezaplacení školného může být podmínkou pro vyloučení kandidáta z výcviku.

4.

Supervize a závěrečné kolokvium

  1. Supervizní část výcviku může být zahájena na kandidátovu žádost nejdříve po absolvování poloviny sebezkušenostní části výcviku nebo kdykoliv později.
  2. Kandidát se k supervizi přihlásí sám prostřednictvím vedoucího dětské sekce nejlépe ještě v průběhu osobního tréninku. Doporučuje se souběh tréninku a supervize.
  3. Žádost kandidáta posoudí dva tréninkoví terapeuti (posuzovatel nesmí být kandidátovým terapeutem) formou pohovoru. Toto posuzování se koná pouze při vstupu do prvé supervize.
  4. O přijetí do supervize rozhoduje tréninkový výbor dětské sekce na svém nejbližším zasedání v nepřítomnosti kandidátova osobního terapeuta. Zařazení kandidáta do supervize buď schválí nebo zamítne zároveň s návrhem dalšího postupu (například odložení začátku supervizí). O přijetí do supervize je kandidát informován vedoucím dětské sekce.
  5. Kandidátovi, který již dokončil osobní trénink a hlásí se do supervize, může tréninkový výbor doporučit pokračování v osobním tréninku v souběhu se supervizí.
  6. Povinné jsou tři supervidované případy u nejméně dvou supervizorů – každý případ z jiné věkové kategorie (dítě předškolního věku, školního věku a adolescent). Alespoň jeden případ musí být veden tak, že pacient dochází na sese 2× týdně, při celkové délce terapie alespoň rok. U jednoho z pacientů minimálně rok a půl trvající terapie.
  7. Frekvence supervizí by měla být 1× za 14 dní, celkový počet všech supervizí má činit nejméně 100 hodin. Supervizor informuje tréninkový výbor o práci kandidáta s pacienty za nepřítomnosti kandidátova terapeuta.
  8. Tréninkový výbor sleduje pokroky kandidáta v supervizi a pokud je třeba, doporučí kandidátovi pokračovat v supervizi nad stanovený počet hodin, popřípadě doporučuje kandidátovi čtvrtou supervizi.
  9. Po úspěšném absolvování supervizí vypracuje kandidát na základě jednoho ze supervidovaných případů kazuistiku pro závěrečné kolokvium. Rozsah kazuistiky by měl být mezi 15–20 stranami a má obsahovat shrnutí úvodního interview, průběh terapie, metapsychologickou rozvahu, ukázku sese, event. práci se snem. Kazuistiku je třeba odevzdat všem členům tréninkovému výboru k předběžnému hodnocení. Tréninkový výbor informuje kandidáta, zda je kazuistika předložitelná k obhajobě. Závěrečné kolokvium je veřejné pro všechny členy společnosti. Může být předneseno v rámci Seminářů psychoanalytického myšlení, avšak s vyloučením veřejnosti.
  10. Bezprostředně po závěrečném kolokviu tréninkový výbor hodnotí kandidátovo vystoupení, kazuistiku a předchozí výsledky výcviku a hlasují o závěrečném hodnocení a ukončení výcviku.
  11. V případě neúspěšné prezentace na kolokviu má kandidát právo kolokvium opakovat po přepracování práce. V případě dalšího neúspěchu může tréninkový výbor povolit třetí a poslední kolokvium.
  12. Vedoucí tréninkového výboru vystaví potvrzení o ukončení výcviku a oprávnění provádět psychoanalytickou psychoterapii. S ním se pak lze ucházet o statut řádného člena ČSPAP, což schvaluje nejbližší zasedání řádných členů.

5.

Vyloučení kandidáta z výcviku

Tréninkový výbor IPP ČSPAP může vyloučit kandidáta z dalšího výcviku v případě, že:

  • neplní povinnosti kandidáta, t.j. neplatí stanovené částky za výcvik nebo se dlouhodobě výcviku nezúčastňuje
  • nezvládá požadavky výcviku na něj kladené, např. není stavu ukončit osobní terapii, nesloží závěrečné zkoušky z teoretického vzdělávání nebo neuspěje u druhého, případně třetího kolokvia;
  • v průběhu výcviku kandidáta se projeví osobnostní či etické problémy, které by ho diskvalifikovaly pro práci psychoanalytického psychoterapeuta.

6.

Tréninkový terapeut

O statut tréninkového terapeuta se může ucházet řádný člen d?tské sekce ČSPAP, který od kolokvia vykonává psychoanalyticko-psychoterapeutickou praxi. Svůj zájem projeví písemnou formou tréninkovému výboru dětské sekce ČSPAP. Tréninkový výbor žádost projedná na svém nejbližším zasedání a stanoví žadateli konkrétní podmínky pro udělení statutu tréninkového terapeuta dětské sekce.

7.

Non-reporting systém v práci IPP a zachování mlčenlivosti

V práci tréninkového výboru se uplatňuje non-reporting systém:
Osobní tréninkový terapeut:

  • nemá hlasovací právo v záležitostech svého kandidáta,
  • je fyzicky vyloučen z jednání výboru týkající se jeho kandidáta,
  • zachovává mlčenlivost o průběhu nebo obsahu analýzy kandidáta,
  • nemůže vykonávat supervizi svého kandidáta a je vyloučen z jakýchkoli hodnotících aktivit v komisích IPP týkajících se jeho kandidáta.
  • Tréninkový výbor:
    zachovává mlčenlivost v záležitostech týkajících se hodnocení kandidátů a sledování pokroku kandidátů ČSPAP. Mlčenlivost je možné porušit jen v případě návrhu na vyloučení kandidáta z IPP a to jen v mezích nutných pro řádné zdůvodnění takového návrhu.

Procedurální pravidlo

Všechna rozhodnutí tréninkového výboru se dějí formou hlasování přítomných členů, přičemž se musí účastnit nadpoloviční většina všech členů.

Stav k 6. 3. 2014