Přijetí uchazeče k výcviku

1. Uchazeč výcviku projeví svůj zájem o vstup do výcviku telefonicky či písemně u vedoucích individuální sekce IPP. Přihlášeným uchazečům budou poskytnuty potřebné informace o postupu při přijímání do výcviku.
2. Uchazeči musí mít před vlastním přijetím do výcviku kvalifikaci k provádění lékařské nebo psychologické profese nebo k jiné, pro zdravotnictví vhodné profese. Lze udělit výjimky jednotlivcům, kteří po delší dobu praktikují psychoterapii a nesplňují výše uvedené podmínky. Podmínkou je nejméně jednoroční klinická, případně psychologicko – poradenská praxe.
3. Vysokoškolští studenti specializovaných oborů (nejméně 23letí) mohou po úspěšně složeném přijímacím pohovoru vstoupit do první fáze výcviku, tj. do osobní výcvikové psychoterapie a navštěvovat výuku a semináře z teorie. Do druhé, supervizní fáze výcviku, mohou vstoupit až po vlastní, nejméně jednoroční klinické, případně psychologicko-poradenské praxi. Kolokvium mohou absolvovat po tříletém výkonu klinického nebo psychologicko-poradenského povolání na plný úvazek (nebo jeho ekvivalent).
4. Uchazeč se podrobí dvěma přijímacím pohovorům u každého ze dvou tréninkových terapeutů IPP, jimž uchazeč uhradí smluvní honorář za tyto úkony.
5. Přijímací pohovory vyhodnotí tréninkoví terapeuti nezávisle na sobě a výsledky předloží písemně nebo ústně na nejbližší schůzce tréninkového výboru IPP.
6. Předmětem hodnocení je způsobilost uchazeče pro podstoupení osobního výcviku, výsledně i výkonu profese psychoanalytického psychoterapeuta. Posuzuje se vzdělání, využitelnost výcviku pro praxi a osobní předpoklady.
7. Tréninkový výbor rozhodne tříčtvrtinovou většinou o přijetí uchazeče za kandidáta.
   Vzniknou-li pochybnosti závažného rázu nebo je-li hodnocení neúplné, pozve se uchazeč k dalšímu nezávislému hodnocení u třetího tréninkového terapeuta.
8. O rozhodnutí tréninkového výboru je uchazeč informován vedoucím sekce, či pověřeným tréninkovým terapeutem písemně.
9. Proti rozhodnutí tréninkového výboru o nepřijetí uchazeče není odvolání.
   Uchazeč, který do výcviku nebyl přijat, může zažádat o přijetí znovu, nejdříve však po dvou letech.
10. Je-li uchazeč přijat za kandidáta výcviku z rozhodnutí tréninkového výboru, stává se kandidátem výcviku a může nastoupit do osobní psychoanalytické psychoterapie u tréninkového terapeuta, kterého si vybere sám a po dohodě s ním.
11. Pokud tréninkový terapeut nemá možnost kandidáta přijmout, domluví se spolu buď na určité čekací době nebo se kandidát obrátí na jiné výcvikové terapeuty, či na tréninkový výbor.

Osobní tréninková psychoanalytická psychoterapie

1. Kandidát se jí účastní ne méně než dvakrát týdně po dobu minimálně 4 let, to odpovídá nejméně 350 hodinám sebezkušenosti.
2. Kandidát se osobnímu výcviku podrobuje s tréninkovým psychoterapeutem uznaným ČSPAP.
3. Jedna sese psychoanalytické psychoterapie trvá 45–50 min.
4. Tréninkový psychoterapeut podává tréninkovému výboru pouze zprávy o ukončení nebo o přerušení výcviku kandidáta. Jiné informace neposkytuje.
5. Kandidát může přejít do osobní analytické terapie k jinému tréninkovému terapeutovi, avšak přestup vždy projednává tréninkový výbor a vyjadřuje k přestupu svoje stanovisko.

Teoretické vzdělávání

1. Výuka psychoanalytické psychoterapie probíhá podle osnov výuky, na jejichž tvorbě se podílejí členové IPP a kandidáti svými připomínkami. Obsah výuky má být v souladu se základními standardy EFPP.
2. Teoretických přednášek a seminářů pořádaných ČSPAP se může kandidát zúčastňovat po zahájení osobní výcvikové sebezkušenosti.
3. Kandidát se do výuky přihlásí podáním přihlášky tréninkovému výboru individuální sekce ČSPAP, který ho bude informovat o termínech a podmínkách vzdělávání.
4. Pro vytvoření nového ročníku kandidátů je zapotřebí nejméně osmi účastníků.
5. Výuka probíhá ve formě přednášek a seminářů v rozsahu 360 hodin. Většinu tohoto předepsaného objemu tvoří přednášky z teorie I.+ II., zbývající hodiny získá kandidát účastí na psychoanalyticky zaměřených seminářích, workshopech a konferencích.
6. K jejímu absolvování je zapotřebí zaprvé osmdesáti pěti procentní účast na přednáškách a seminářích, zadruhé předložení seminární práce na vlastní zvolené téma z teorie psychoanalytické psychoterapie. Práci je třeba odevzdat tréninkovému výboru individuální sekce do dvou let od ukončení seminářů. Požadovaný rozsah seminární práce je 8 – 10 normostran (včetně seznamu použité literatury). O výsledku bude kandidát informován sdělením: “prospěl – neprospěl”. Normostrana = (30 řádek x 60 znaků = 1800 znaků)
7. Jestliže kandidát neuspěje, pak může seminární práci předložit znovu až po konzultaci s některým z tréninkových terapeutů. Pokud znovu neuspěje, může pokus opakovat až po třech letech s prací novou.
8. Výukoví lektoři jsou povinni poskytovat kandidátům odkazy na studijní literaturu, případně umožní zapůjčení literatury, která je k dispozici v knihovně společnosti.
9. Celkový plán obecné a speciální výuky je dostupný všem kandidátům v písemné formě a bude publikován tiskem ve zprávách společnosti, stejně jako časový plán výuky, s nejméně dvouměsíčním předstihem před začátkem nového výukového programu.
10. Klinická zkušenost
    Před svou kvalifikací by měl mít kandidát klinickou zkušenost v různém uspořádání včetně institucionální dimenze veřejného zdravotnického sektoru.
11. Měl by být obeznámen s širokým spektrem duševních poruch.
    Školné za výuku je hrazeno na účet společnosti předem dle informací uvedených před započetím výuky.
12. Nezaplacení školného může být podmínkou pro vyloučení kandidáta z výcviku.

Supervize a závěrečné kolokvium

1. Výcvikový institut pro individuální psychoanalytickou psychoterapii stanovuje tým supervizorů. Jejich jména jsou k dispozici u vedoucího sekce.
2. Základní sestavu supervizorů tvoří výcvikoví terapeuti, kteří jsou řádnými členy společnosti.
3. Kandidát se k supervizi přihlásí sám prostřednictvím vedoucích individuální sekce ještě v průběhu osobního tréninku. Doporučuje se souběh tréninku a supervize.
4. Kandidát absolvuje pohovory u dvou tréninkových terapeutů, nejméně dva pohovory u každého z nich. Ti posoudí vhodnost vstupu do supervize (posuzovatel nesmí být tréninkovým terapeutem kandidáta). Toto posuzování se koná pouze při vstupu do první supervize.
5. Kandidátovi, který již dokončil osobní trénink a hlásí se do supervize, může tréninkový výbor doporučit pokračování v osobním tréninku v souběhu se supervizí.
6. O přijetí do supervize rozhoduje výbor tréninkových terapeutů v nepřítomnosti kandidátova osobního terapeuta.
7. O začátku supervize je informován kandidát vedoucím individuální sekce.
8. Povinné jsou dva supervidované případy, nejlépe různých pohlaví a u dvou supervizorů/nikoli však u osobního terapeuta/v celkovém rozsahu 360 sesí. (Každý pacient má mít terapii v trvání nejméně 180 hod. Jeden případ má být ukončený.)
9. Celkový počet supervizních sesí je u jednoho pacienta minimálně 100.
10. Pacient musí docházet na sese nejméně 2x, doporučuje se však 3x týdně, a frekvence supervizí by měla být 1x za týden. Všechny případy kandidáta by měly být supervidovány, alespoň jeden případ po dobu 2 let. Jeden případ by měl také zahrnovat terminační fázi procesu psychoanalytické psychoterapie.
11. Supervize pokračují pravidelně i během krátkodobých přerušení psychoanalytické psychoterapie ze strany pacienta.
12. Supervizor informuje tréninkový výbor o práci kandidátů s pacienty za nepřítomnosti kandidátova terapeuta.
13. Tréninkový výbor sleduje pokroky kandidáta v supervizi a pokud je třeba, doporučí kandidátovi pokračovat v supervizi nad stanovený počet supervizí, popřípadě doporučuje kandidátovi další supervizi.
14. Po úspěšném absolvování supervizí vypracuje kandidát na základě jednoho ze supervidovaných případů kazuistiku pro závěrečné kolokvium. Rozsah kazuistiky by měl být mezi 20 – 30 normostranami formátu A4 a má obsahovat shrnutí úvodního interview, průběh terapie, metapsychologickou rozvahu a dvě ukázky ze sesí, z nichž jedna by měla obsahovat práci se snem. Pro mentorské vedení či konzultaci kolokviální práce může kandidát požádat některého člena tréninkového výboru (mentor nesmí být tréninkovým terapeutem ani supervizorem kandidáta).
15. Kazuistiku je třeba odevzdat všem členům tréninkového výboru v el. podobě a vedoucímu sekce ve dvou výtiscích k předběžnému hodnocení. Vedoucí tréninkového výboru určí tři členy tréninkového výboru , kteří vypracují k předložené práci písemné vyjádření v rozsahu 1 – 5 normostran, o němž bude kandidát informován do jednoho měsíce od odevzdání práce. Na základě těchto oponentských posudků tréninkový výbor informuje kandidáta o tom, zda jeho práce bude přeložitelná a/ bez výhrad, b/ s výhradami, které může kandidát reflektovat ve své práci a při obhajobě, nebo c/ práce bude zamítnuta s doporučením vypracovat práci novou.
16. Termín obhajoby závěrečného kolokvia vypíše tréninkový výbor nejdéle do 3 měsíců od data podání kazuistiky.
17. Závěrečné kolokvium je veřejné pro všechny členy společnosti. Musí se ho zúčastnit nejméně tři členové tréninkového výboru (vlastní tréninkový terapeut se nepočítá).
18. Bezprostředně po závěrečném kolokviu tréninkový výbor hodnotí kandidátovo vystoupení, kazuistiku a předchozí výsledky výcviku a hlasují o závěrečném hodnocení a ukončení výcviku tříčtvrtinovou většinou, přičemž je osobní terapeut z hlasování vyloučen.
19. Vedoucí tréninkového výboru vystaví do jednoho měsíce potvrzení o ukončení výcviku v psychoanalytické psychoterapii, s nímž se psychoanalytický psychoterapeut může ucházet o statut člena ČSPAP.

Vyloučení kandidáta z výcviku

Tréninkový výbor IPP může vyloučit kandidáta z výcviku, pokud:

• nesplní povinnosti kandidáta, tj. pokud neplatí stanovené částky za výcvik a vzdělávání nebo se dlouhodobě výcviku nezúčastňuje.
• nezvládá požadavky výcviku na něj kladené, např. není stavu ukončit osobní terapii, nesloží závěrečné zkoušky, nebo neuspěje u druhého, případně třetího kolokvia
• se v průběhu výcviku kandidáta projeví osobnostní a etické problémy, které by ho diskvalifikovaly pro práci psychoanalytického psychoterapeuta.

O návrhu na vyloučení, který může podat každý člen ČSPAP, hlasuje tréninkový výbor tajně a návrh musí být schválen 4/5 většinou ze všech členů výboru.

Proti rozhodnutí o vyloučení je možné se odvolat a po dvou letech znovu požádat o přijetí do řad kandidátů výcviku s tím, že tréninkový výbor určí podmínky opětného přijetí.

Tréninkový terapeut

O statut tréninkového terapeuta se může ucházet řádný člen individuální sekce ČSPAP, který od kolokvia v ČSPAP vykonává psychoanalyticko-psychoterapeutickou praxi.

Svůj zájem projeví písemnou formou vedoucímu tréninkového výboru individuální sekce ČSPAP.
Tréninkový výbor žádost projedná na svém nejbližším zasedání a stanoví žadateli konkrétní podmínky pro udělení statutu tréninkového terapeuta.

Non-reporting system v práci IPP a zachovávání mlčenlivosti

V práci tréninkového výboru se uplatňuje non-reporting system:

Osobní tréninkový terapeut:

• nemá hlasovací právo v záležitostech svého kandidáta
• je fyzicky vyloučen z jednání výboru týkající se jeho kandidáta
• zachovává mlčenlivost o průběhu nebo obsahu analýzy kandidáta
• nemůže vykonávat supervizi svého kandidáta a je vyloučen z jakýchkoli hodnotících aktivit v komisích IPP týkajících se jeho kandidáta.

Tréninkový výbor
zachovává mlčenlivost týkající se hodnocení kandidátů a sledování pokroku kandidátů před ostatními členy IPP a členy ČSPAP. Mlčenlivost je možno porušit jen v případě návrhu na vyloučení kandidáta z IPP a to jen v mezích nutných pro řádné zdůvodnění takového návrhu.

Procedurální pravidlo

Všechna rozhodnutí tréninkového výboru se dějí formou hlasování přítomných členů, přičemž se musí účastnit nadpoloviční většina všech členů.