Revue číslo VIII. zima (2006)

Sigmund Freud a současná psychoanalýza

Vážení čtenáři,

zimní číslo Revue psychoanalytická psychoterapie přináší výběr článků od našich i zahraničních autorů, které byly publikovány v letošním roce, kdy oslavujeme 150. výročí narození významného českého rodáka Sigmunda Freuda. Jistě jste byli svědky alespoň některých z celé řady vzpomínkových akcí v Praze, Příboře nebo v Olomouci, které pořádalo několik českých i rakouských institucí. Byly to přednášky, filmy,výstavy a happeningy, které měly širší veřejnosti připomenout život a dílo Sigmunda Freuda, oživit vzpomínku na zakladatele psychoanalýzy a připomenout, že psychoanalýza je stále živoucí, moderní a stále se zdokonalující metodou zkoumání duševního života dnešního člověka.

Česká psychoanalytická společnost v čele se svým prezidentem MUDr. Václavem Mikotou přispěla k Freudovým oslavám uspořádáním mezinárodní konference. Její název Krycí vzpomínky ve světle současné psychoanalýzy a neurovědy vystihuje nosnost Freudových myšlenek a původních konceptů pro současnou moderní psychoanalýzu, která se otevírá ostatním vědním disciplínám. Psychoanalýza se vyučuje na univerzitách, psychoanalytický přístup je etablován na psychosomatických klinikách mnoha velkých evropských i amerických měst, vzniklo mnoho výzkumných pracovišť, kde psychoanalýza je jednou z metod, účinných při objasňování palčivých témat současnosti, jako je terorismus, násilí, trauma, emigrace apod.

Také naše pražská konference vyzvala mezinárodní psychoanalytickou veřejnost k aktivní účasti na čtyřech hlavních tématech – sen, trauma, pozdní přepracování (Freudův koncept Nachträglichkeit) a neurovědy. Byli jsme potěšeni hojnou účastí významných světových psychoanalytiků z Evropy i zámoří, kteří na konferenci přednesli své příspěvky a živě diskutovali. Konference se mohla uskutečnit díky podpoře Magistrátu Hl. m. Prahy a osobní záštitě pražského primátora MUDr. Pavla Béma, jemuž zde vyslovujeme vřelý dík.

Součástí konference byla i návštěva Freudova rodiště v Příboře, kde se konal happening na oné louce, která inspirovala Freuda při koncipování „krycích vzpomínek“. Reportáž o návštěvě Příbora přináší Veronika Čermáková.

Dva původní články od Michaela Šebka a Davida Holuba představují Sigmunda Freuda jako člověka, vědce, který s prosazováním svých myšlenek a konceptů často čelil nepochopení a odporu u svých kolegů. Přesto koncept Oidipského komplexu, jak o něm píše David Holub, představuje dnes široce rozpracovaný a všudypřítomný konflikt nejen v nitru člověka, ale i v kultuře či v institucionálních vztazích. Čtyři přeložené články zahraničních autorů zazněly na pražské konferenci. Propojují čtyři základní témata, která byla na konferenci diskutována, tj. sen, trauma, krycí vzpomínky, paměťový proces, pozdní přepracování. Součástí každého článku jsou příklady z klinické praxe. Čtenář si může živě představit, jak psychoanalytik pracuje, když se během práce s pacientem inspiruje k teoretickému zkoumání a naopak, teoretické poznatky pomáhají v porozumění pacientovi a posilují psychoanalytika při zvládání obtížných přenosových a protipřenosových úskalí.

Sverre Varvin se v článku Trauma a posttraumatický proces zabývá dopadem traumatické události na duševní život osobnosti a v kazuistických zlomcích dokládá, jaký léčivý efekt má znovuprožívání určitých aspektů traumatizace v přenosu během psychoanalytického procesu a jak pomáhá novým způsobem regulovat afektivní prožívání.

Michael I. Good se ve svém článku Krycí vzpomínky, krycí trauma a krycí rekonstrukce věnuje mechanismu krycích jevů a jejich obranné funkci a rozpracovává tak původní Freudův koncept krycích vzpomínek. Na případu z klinické praxe dokumentuje, jak interakce mezi analytikem a pacientem může vytvořit konsensus rekonstrukce minulosti pacienta, která odráží historickou pravdu pouze zčásti. Rekonstrukce minulosti může zakrývat daleko podstatnější vztahové aspekty, které ožívají v přenosu-protipřenosu a týkají se skrytých narcistických, erotických či sadomasochistických přání.

Tina Goodin se v článku Transgenerační trauma, přenos intrapsychické DNA zabývá mechanismem přenosu traumatu prostřednictvím projektivní identifikace přes čtyři generace a na případu z klinické praxe dokládá, jak se každá generace vyrovnává s traumatem specifickým způsobem a tak trauma předává další generaci jako nevědomé poselství.

Marianne Leuzinger-Bohleber se v článku Pozdní přepracování a trauma zamýšlí nad otázkami vědeckosti psychoanalýzy ve světle nových poznatků neurovědy. Soustředí se na výzkum paměťových procesů a jejich subjektivní a objektivní aspekty. Oba dva aspekty se podílejí na dosažení psychické změny, což je ilustrováno na klinickém materiálu z analýz traumatizovaných pacientů V rubrice Představujeme… nabízíme čtenářům portrét Emanuela Windholze, jednoho z prvních pražských psychoanalytiků, který se zasloužil o vznik a život první pražské psychoanalytické skupiny.

Závěrem bych chtěla poděkovat překladatelkám Mgr. Lucii Lucké a PhDr. Evě Klimentové za zdařilé překlady zahraničních článků a také všem členům redakční rady za trpělivou spolupráci. Zvláštní dík patří Mgr. Kláře Kopřivové, výkonné redaktorce Revue, které se podařilo zajistit Revue život a přinést ji až k Vám, odběratelům.

PhDr. Marie Hošková
© Marie Hošková, 2006