Revue číslo VI. léto (2004)

Terapie a vývoj dětí a adolescentů

Milí čtenáři,

číslo Revue, které se Vám právě dostává do rukou, je již druhé, jehož obsahem je tematika dětské a dorostové psychoanalytické psychoterapie. Část publikovaných článků je věnována nejranějšímu období života dítěte, článek M. Pavelky dokonce období prenatálnímu. Naším úmyslem bylo zaměřit pozornost právě na rané fáze vývoje z více důvodů. Tato tematika nebývá prezentována často. Jeví se nám jako zásadně důležité pochopit normální vývoj jedince, jelikož právě tudy vede cesta k porozumění odchylkám. Je to nezbytné pro praktikování psychoanalytické psychoterapie, a to nejen při práci s dětmi, ale i s dospělými pacienty. Součástí profesního výcviku v psychoanalytických institutech je i tzv. „infant observation” – pozorování nemluvňat a jejich normálního vývoje od narození do 1–1,5 roku. Poruchy projevující se v dětství jsou ovlivnitelné tak říkajíc „in vivo” – v aktuálním časovém průběhu. Pro práci s dospělými pacienty je pak zkušenost z pozorování vývoje nesmírně cenná. Známe z vlastní praxe, jak je povzbudivé a emočně saturující dívat se na psychicky zdravě se vyvíjející dítě. Je-li dítě obklopeno vlídným, láskyplným prostředím, může do světa vstupovat s důvěrou, ale i unést různé frustrace, které život přináší. Proto tak zdůrazňujeme význam raného období ve vývoji dítěte.

Jitka Pallas ve svém textu ilustrativním způsobem popisuje psychoterapeutickou práci s traumatizovaným dítětem právě v kontextu svých zkušeností z pozorování normálního vývoje dítěte a obrací pozornost na teoretická východiska své práce. M. Pavelka otevírá dokonce tematiku prenatálního období. Zasvěceně nás seznamuje s moderními tezemi a výzkumy E. Maiello – italské psychoanalytičky. Švédský analytik B. Salomonsson ve svém článku prezentuje svoji neobyčejnou práci s nemluvňaty. M. Pilařová souhrnně zpracovává tématiku práce s matkou a dítětem. Další příspěvky L. Tischler, A. Horne a M. Lanyado byly v originální podobě autorkami předneseny na pražské konferenci, pořádané dětskou sekcí ČSPAP v loňském roce.

L. Tischler, vedoucí výcvikového týmu a autorka projektu, jehož završením bylo absolvování výcviku v dětské psychoanalytické psychoterapii skupinou českých terapeutů – zpracovává téma přenosu a protipřenosu. Vhled do přenosových a protipřenosových jevů patří k základním technickým principům naší práce. Autorka, jak je pro ni typické, skvěle spojuje teoretické aspekty s aplikací.

A. Horne přináší inspirující ukázky své klinické práce s obtížnými tématy a situacemi. K její úctyhodné terapeutické vyzrálosti a originalitě patří neocenitelný humor, nadhled a sebereflexe.

M. Lanyado nás seznamuje se svou zkušeností z terapie traumatizovaných dětí. Jde vesměs o děti, které neměly to štěstí projít raným vývojem běžným způsobem, poněvadž zažily ztrátu rodiny a raných vztahů. Systém náhradní rodinné péče ve Velké Britanii a u nás se sice liší /ve V. B. nejsou instituce kolektivní péče jako u nás – dětské domovy apod. – takže děti jsou umísťovány do pěstounské péče a posléze k adoptivním rodičům/ nicméně psychoterapeutická práce s dětmi v adoptivní či pěstounské péči je stejně komplikovaná a potřebná bez rozdílu hranic a systémů. Ve všech článcích britských psychoterapeutek je třeba ocenit četné kazuistické příklady, které nabízejí některé cesty k řešení problémů. Velmi inspirativní jsou např. postřehy a komentáře L. Tischler a M. Lanyado ke vztahu terapeuta k institucím při práci s dětmi nebo postoje A. Horne ke hře v terapii atd.

Na závěr chceme vyjádřit poděkování všem autorům článků nového čísla Revue, dále oběma překladatelkám L. Lucké a J. Pallas a autorům recenzí.

Doufáme, že obsah Revue osloví nejen odborníky pečující o děti, ale bude inspirací i pro ty odborníky, kteří se věnují práci s dospělými.

MUDr. Marie Kopřivová Psychoanalytička, dětská psychoanalytická psychoterapeutka MUDr. Ivana Růžičková Psychoanalytička, dětská psychoanalytická psychoterapeutka

© Marie Kopřivová, Ivana Růžičková, 2004